» Dekontaminace PCB
Polychlorované bifenyly (PCB nebo PCBs)
- persistentní organické polutanty, jeden z nejvýznamnějších kontaminantů životního prostředí
- skupina 209 kongenerů se značnou fyzikální a chemickou stabilitou
- látky lipofilního charakteru ve vodě téměř nerozpustné
- kontaktní karcinogeny pronikající do organismu i pokožkou, snižující imunitu organismu, porušující funkci jater a dalších orgánů
- kumulují se v tukové tkáni organismu (platí i pro látky příbuzné, polychlorované terfenyly - PCT, a směsi obou látek)
- dříve používány v nátěrových hmotách, elektrotechnice, hydraulických systémech, kapalných tepelně izolačních systémech, při výrobě maziv, změkčovadel plastů apod.
- nyní nalézány v odpadních olejích, některých výrobcích, kontaminovaných zeminách, odpadech
- výroba zahájena v letech 1929-1930
- omezování výroby, distribuce a používání od roku 1970, ukončení výroby v bývalé ČSSR v roce 1983
- celkem v ČSSR vyrobeno kolem 20 000 tun, evidence jejich používání v průmyslu nebyla vedena
- polychlorované bifenyly jsou zneškodňovány převážně spalováním
Vlastnosti:
- chemická a fyzikální stabilita
- stálost za teploty 300°C
- nehořlavost
- dobrá rozpustnost v organických rozpouštědlech a tucích
- k hoření dochází až při teplotách okolo 1000°C
- teplotní odolnost a inertnost
- vysoká dielektrická konstanta
- nižší rozpustnost ve vodě
Použití jednotlivých typů PCB:
- dielektrická náplň kondenzátorů
- teplonosná kapalina pro těžké setrvačníkové zařízení
- hydraulická kapalina pro hydraulická zařízení, lisy, vývěvy, kompresory, turbíny
- dielektrická a chladící kapalina pro transformátory a další vysokonapěťová energetická zařízení
- plastifikátor do polymerních směsí
- plastifikátor a filmotvorná přísada do nátěrových hmot
Tyto vlastnosti na jedné straně vedly k jejich širokému komerčnímu využití, na druhé straně jsou zodpovědné za globální kontaminaci všech složek prostředí. Chemická struktura, která určuje jejich stabilitu, je bohužel i příčinou jejich odolnosti vůči přirozenému rozkladu v přírodě.
Od konce 60. let, kdy byl zjištěn jejich negativní vliv na životní prostředí, byla výroba PCB postupně celosvětově omezována. Odhaduje se, že celkem bylo ve světě vyrobeno přes 1,2 mil. tun polychlorovaných bifenylů. Jediný výrobce na území bývalého Československa - Chemko Strážské, ukončil oficiálně výrobu těchto látek na jaře 1984 a jeho celková produkce byla (od roku 1959) přes 21 500 tun.
Výroba a obchodní názvy:
Polychlorované bifenyly se komerčně začaly vyrábět ve 20. letech 20. století. Ve světě se pro tyto tyto kapaliny na bázi PCB vžil název "askarel".
Obchodní název DELOR (Chemko Strážské) je rozšířeným synonymem pro askarel na území bývalého Československa.
Do distribuce se PCB dodávaly pod různými obchodními názvy:
- Pyroclor (Velká Británie)
- Aroclor, Chlorextol, Diaclor, Pyranol, Asbestol, Dykanol, Hyvol, Inerteen (USA)
- Clophen, Blacol (SRN)
- Crophene (NDR)
- Phenoclor, Pyralene (Francie)
- Sovol, Sovtol (SSSR)
- Kanechlor, Santotherm (Japonsko)
- Fenclor, Apirolio, DK (Itálie)
- Delor, Hydelor, Delotherm (ČSSR)